Tibet

Pane doktore, je vhodné, abychom za cenu ekonomických výhod podporovali v Číně "ničení" Tibetu? Tedy nechali Čínu dál nechat zapalovat mnichy a podobně, abychom z toho měli profit, který vzhledem k rozpočtu nic neznamená? Lukáš Rosák

Dobrý den, pane Rosáku, v Tibetu jsem byl v roce 2001. Mohu konstatovat, že feudalismus v Tibetu skončil až v roce 1951. Mám obdiv k hodnotám tradiční tibetské kultury ( třeba k poezii Milarepy), ale Tibet je zaostalé, mimořádně zaostalé území. Problém číslo jedna je zaostalost, potřebou číslo jedna jsou investice. Do 21. století se může dostat pouze pomocí zvnějšku. Čína měla v roce 2001 připravených 120 miliard juanů investic do Tibetu. Myslím, že Západ by pro věc Tibetu udělal víc, kdyby místo vyvěšování vlajek a proklamací tam investoval také. Život v Tibetu je hodně tvrdý, zejména ve vnitrozemí, kde v zimě bývají běžně teploty -40 stupňů. Pro Číňany samotné je život v Tibetu vysilující a pracovníci správy jsou po určitých intervalech střídáni. Opakuji znovu, Tibet potřebuje hlavně investice, aby se mohl zvýšit standard života jeho obyvatel. Jaký budeme mít profit z obchodu s Čínou, závisí na naší obratnosti.Podlézání by samo o sobě nepomohlo, je třeba nalézt bílá místa na dynamicky rostoucím čínském trhu, například v oblasti ekologie. Nejvýznamnější český sinolog a tibetolog profesor Josef Kolmaš řekl, že je třeba trpělivosti a nechat ty dva staré kulturní národy, aby si své soužití vyřešily samy.