Vzpomínka na Miloslava

Miloslav byl prostě Miloslav. Když se během debat na frakci přihlásil o slovo, bylo to vždy důrazné a nemohla jsem ho přehlédnout. A to i přesto, že nás mnohdy tlačil čas, nebo když jsme si mysleli, že už bylo vše řečeno. Ne, Miloslav reagoval vždy, když slyšel nepravdu nebo nesmysl.

Oponoval a argumentoval čísly, historií, citoval filozofy, spisovatele, intelektuály a vědce. Jeho vědomosti byly nevyčerpatelné. Všechny ohromoval svými znalostmi. Zažila jsem ho ale i rozčileného, když natrefil na lidi, jejichž ignorance ho po právu zraňovala.

Posuzoval tvrdě a nechtěl akceptovat, když pouhé domněnky stály před fakty a fundovanými analýzami. Měl za to, že kdo dělá politiku, musí číst, získávat nové vědomosti a mluvit s experty. To požadoval od všech, a především od levicových poslanců a stranických funkcionářů.

Miloslav neměl pouze přátele. Jeho jednání bylo příliš otevřené a přímé. Svůj postoj dával jasně najevo. Nechtěl se připojit k protiruským hlasům. Přesně věděl, jaké politické a hospodářské síly stály proti sobě na Ukrajině a ztěžovaly politická a demokratická řešení. Znal vývoj produkce oceli a uhlí, věděl, jak katastrofické jsou možnosti například v energetické oblasti rodin na východní Ukrajině a znal jejich nuznou sociální a hospodářskou situaci. Celkově jeho srdce tlouklo pro Ukrajinu. Nevím, s kým vším se znal. Často mi představoval lidi, které bych podle něho měla samozřejmě znát, protože představovali jinou Ukrajinu. Ohrazoval se proti mnoha jednostrannostem, kterými se právě zástupci EU snažili ovlivnit vývoj na Ukrajině.

Kolik řečí ovládal?

Diskutovat s ním o politickém vývoji bylo vždy přínosem. Ohromoval mě svými detailními znalostmi o politických vztazích a vazbách v mnoha regionech světa. Jeho zájmem přitom bylo si nové poznatky neustále doplňovat. Kolik řečí Miloslav vlastně ovládal? A v jakém rozsahu? Dvanáct, patnáct, osmnáct? Ať už aktivně či pasivně, slovem či písmem? Je to jedno, během hovoru řeči měnil. Chtěl s lidmi mluvit jejich rodným jazykem. Řeč bral jako klíč k porozumění jiných kultur, národů a lidí. Viděla jsem ho, jak v zasedacím sále hodiny četl v perském slovníku. Byla jsem jím fascinována.

Miloslav však dělal také chyby. Především poslední týdny byly velmi těžké pro něho i pro jeho rodinu. Četla jsem také protokol jeho výslechu švýcarskými úřady. Výslech byl veden v němčině a on nepotřeboval překladatele. Tváří v tvář komplikované právnické mluvě ve stresové situaci to byl neuvěřitelný výkon. Bojoval za svoji rehabilitaci a já jsem mu moc přála, aby se mu to podařilo. Smrt však byla rychlejší.

Nemohli jsme se spolu ani rozloučit. Mnoho věcí zůstalo nevyřčených. Byl přesvědčený Evropan - právě proto, že vzdoroval duchu času a nepropadal sentimentům z pohledu na východní Evropu. To je také to, co zůstává: jeho angažovanost pro jednotnou Evropu, Evropu pro lidi, nezávisle na tom, ve kterém evropském regionu žijí.

Ztratili jsme kamaráda, přítele, soudruha, který nám bude v EP chybět.

Gabi ZIMMER, předsedkyně frakce GUE/NGL

Haló noviny, Evropa zleva

http://www.halonoviny.cz/